Siberia - svět třeba pro DrD, AdnD...

verze.: 0.9.1
- tedy neopravené pravopisné chyby
- všechny názvy jsou pouze pracovní.

Děkuju za spoustu nápadů Tatianě, Hospodinovi, Blazkemu a Lubomírovi.
Budu rád, za připomínky, to ale neznamená, že je vezmu v úvahu. Změna vznikne jedině rozumným dialogem.

Jo a jinak pokud by si někdo myslel, že v textu je nějaká moje politická ideologie, tak není. Jedná se o čistě imaginární svět.

Zeměpis:

Siberia je malá "zemička" o rozloze dnešního Slovenska(333tis km ctverecnich).
Poloha na planetě způsobuje to, že je Siberia posledním obyvatelným místem na severní polokouli, před Ledovými Pustinami, kde je život člověka zcela vyloučen.
Siberiu před chladem Severu chrání horský masív odpovídající našim Himaláim. Vznikl a vzniká pohybem dvou tektonických desek, přičemž Ledové Pustiny se zasouvají pod Siberiu. Masiv je tedy vulkanicky aktivní. Díky vulkanické aktivitě se na zemský povrch dostává obrovské množství nerostných surovin. Hory jsou plné horkých zřídel.
Snad právě proto, se zde usadili DRACI.

Draci:

Říká se, že proto, aby mohla dračice snést vejce, potřebuje nějakou surovinu, která se nachází pouze v Horách.
Draci přicházejí odedávna, jsou mnohonásobně starší než lidstvo, jsou staří jako hory, jako hvozd, staří jako hvězdy.
Existuje několik dračích druhů, které se částečně liší anatomií, zbarvením, ale především zvyky. Každý z druhů (jak byli popsány v DrD) vyhledává v období páření jinou část hor, každý má jiné potravní návyky, ale všichni potřebují Minerál.

Tato část textu se nikdy nedostala do rukou lidstvu, ale možná je to tak:

Draci kdysi žili na nějaké vzdálené planetě, tuším se jí říkalo Země. Každá dračice mohla snést kolik vajec si jen přála, zdrojů bylo dost. Ale ne napořád.
A tak se stalo, že se draci přemnožili a začala válka o zdroje. Krutá a bratrovražedná. Předem prohraná.
Několik nejstarších hvězdných draků, sebralo vejce od každého z druhů a vzrazili s nimi ke hvězdám.
Po několika eonech věků, dorazili znaveni na Planetu, kde našli všechno co potřebovali k přežití. Jediným nedostatkem byla omezená přítomnost Minerálu, který se nacházel pouze v Horách. Ale to se dalo překonat.
Hvězdní draci stanovili kodex, který sami dodržovali i vynucovali.

První zásada je věrnost partneru.

Drak a drčice jsou od prvního páření věčný pár. Jestliže je jeden z nich zabit (i před zraky partnera) nebo se ztratí, nesmí si druhý najít nového partnera.

Druhá zásada je ochrana vejce.

Žádný drak nesmí vztáhnout pařát na vejce jiného páru. Pokud je vejce ztraceno, pár nesmí zplodit dalšího potomka. Dračice může vysedět jiné vejce, které přišlo o matku, jako náhradu za vlastní, ztracené.

Tyto tradice vzniklé z nedostatku surovin i jako ochrana před přemnožením jsou draky dodržovány tak dlouho, že není možné vyjádřit tento čas v lidském pojmenování času. Dnes již zcela automaticky. Staly se součástí druhu, pudem. Snad Draky také váže úcta ke světu, který zničili, úcta kterou lidské chápání není sto poznat.
Od vzniku inteligentního člověka draci na pravidla doplácejí (viz Historie).

Jak již bylo řečeno, žijí v horách všechny známé variety draků, každý ve své doméně. Moudří draci a draci vyšší si stavějí svá hnízda na vrcholcích hor, kam lidská noha nikdy nevkročila. Pokud nejsou přinuceni, nevstupují do kontaktu s člověkem.
Nižší draci sídlí v nižších polohách, kde bojují o výhodnější místo v doméně. Zde dochází ke střetům z člověkem poměrně často. Člověk je narušitel teritoria a snadná potrava. Tedy byl. Čímž se dostáváme k historii.

Historie:

Ano člověk byl snadná potrava. Zpočátku, když ještě nebyl víc než chlupatou, polovzpřímenou opicí. Tehdy ještě nemusel žít na úpatí Hor, nebyl ještě pro Hvozd nebezpečný.
Jak draci (a nejen oni) lovili lidi, lidi se zdokonalovali v umění přežít. Začali vyrábět nástroje, pořídili si oheň.
Hvozd se cítil čím dále více ohrožen, proto začal již zcela vzpřímené dvojnožce vytlačovat stále více ze svého lůna na kamenitou pustinu Hor.
Zde však byli draci, a tak se člověk ocitnul mezi dvěma nepřáteli. Na jedné stranš Hvozd, na druhé draci. Hvozd neustoupí, nedá se předním schovat ani jej zaplašit, a tak lidé začali na tehdy ještě nepojmenované řece budovat první město.
Pomáhalo to, že horský výběžek byl prolezlý spoustou jeskyní, jež se daly snadno zabydlet. Čím dokonalejší měli lidé nástroje, tím více jich bylo. Místa v jeskynním kompexu bylo sice dost, ale potravy ubývalo. Nastal exodus a část lidí odešla.
Do tří směrů. Na jih po řece, na východ a na západ po úpatí hor.
Začali si budovat další pevnosti. V horách obtěžovali hnízdící draky a kolem řeky, tehdy již Světlá, káceli stromy a zatlačovaly hvozd.
Vzniklo tedy celkově 13 soběstačných měst (pevností), které byly vzájemně propojeny pomocí složitého teleportačního kouzla.
V každé pevnosti musela být speciálně vycvičená osoba, která silou své mysli (magiií) dokázala otevřít bránu do nejbližší pevnosti, za předpokladu, že měla i v ní svůj protějšek. Komunikace byla zajištěna, sice obtížně a nejistě, ale člověk už měl dost času na to, aby přestal být obětí a začal útočit.
Lidé pozorovali draky velmi dlouho (jako kořist zná svou oběť) a vysledovali jejich slabiny. Začaly první útočné akce. První město (DragonClaw) velelo nájezdům proti drakům, kteří byli za velikých ztrát na lidských životech, zatlačování stále více do nitra hor.
Lidé byli neúprosní a množili se příliš rychle. V jednu chvíli měli draci namále, protože lidé přišli nato, jak draka zabít.
Nikdo dnes již neví co se stalo, ale člověk tuto dovednost ztratil. V čase, ktery znamenal pro dračí rod za 5 minut 12.
Zůstalo spoustu osamělích draků. Někteří zasvětili svůj předlouhý život pomstě, někteří začali lidstvo zkoumat i z jiného pohledu než jako potravu.
Draků ubylo natolik, že se s lidmi přestali téměř stýkat a lidská společnost, uzavřená ve 9 podhorských pevnostech, najednou přišla o svého hlavního nepřítele.

Politika:

To už existují univeristy, lidstvo už je na velice vysoké technické úrovni, snad jen krůček od parního stroje, ale ještě nebyly vanalezeny střelné zbraně. Ale ani věda nemůže plně utišit lidskou agresivitu. Zjednodušeně by se dalo říct, že právě v té době je vynalezena politika, která má sloužit jako mocenský nástroj v době, kdy není lidstvo nikým přímo ohrožováno.

Původně existovalo 13 pánů pevností z nichž byl podle potřeby vybrán nejschopnější, který zasedl na místo velitele útoků proti drakům (král). Jenomže draci již nejsou nebezpečím (a přesto, že se některé rody (pevnosti) snaží udržet svou prestiž pronásledováním zbylých - pronásledování draků se spíše podobá uctívání bohů, lovem. a ve většině případů je naprosto bezvýsledné. draci jsou již příliš opatrní a obratní.)
Tak začínají první mezilidské půtky.
Benátky, které vznikly až ke konci dračích pogromů, v čase relativního blahobytu, se chtějí osamostatnit z pod vlivu DragonClaw a jeho drakopána (krále), protože jejich zaměření a zaměření říčních pevností je jiné než u podhorských pevností.

Klondajk:

Město, kterému by měla být věnována speciální pozornost. Třetí z mocných. Starodávný opak dokonala promazaného soukolí Hlavního Města. Město hříchu a nesouladu, postavené vyhnanci společnosti.
Jediné má přístup k moři, jediné je navštěvováno lidmi ze zbytku světa.
Znáte Boha? A Ďábla? Tak tihle dva, kteří nikdy neměli v pevnostech svůj oltář, byli dovezeneni právě sem. A oběma se jim v tvrdých podmínkách výborně daří.
Proč někdo jezdí na klondajk?
Protože je to jediná cesta do jedovatých pustin Rychlé Smrti. Jediného místa, kde není ani hvozd ani draci. Jediného místa, kde se dá najít vzácný prvek "zlato".
Tato substance je kamenem mudrců, universálním materálem pro cokoli. Něčím co každý chce...

Peníze:

...a tak jednoho dne někdo upsal duši Ďáblu nebo Bohu a vznikly v Klondajku peníze.
Zboží a jiný movitý majetek, bylo měněno za papírové (ten dobrák vynalezl i papír) peníze, které pro většinu přistěhovalců neměly žádnou hodnotu. Dokud je měli.
Z peněz se v době společnosti bez nepřítele stal, ze dne na den, hit. Samozřejmě, vždyť peníze jsou ideální mechanismus k udržení moci.
V hlavním městě byli děti od počátku svého studia placeny za své výkony a mohly peníze využívat naprosto k čemukoli, což fungovalo i jako přirozená selekce.
Dokonce i vědami posedlé Benátky přijali papírovou měnu místo tradičního směnného obchodu.

Hvozd a duchové:

Celou dobu lidské historie to byl právě Hvozd, kdo tvaroval podobu člověka a jeho společnosti. Na Siberii (jak ji lidé pojmenovali) pokrývá Hvozd 73% povrchu.
Je magický, tajemný, živý a mocný.
Podobá se snad jen dnešním velice starým a původním pralesům. Lidé v něm mohou žít, ale civilizaci se Hvozd brání.
Žít v Hvozdu; není tak úplně přesné. Existují totiž místa, která mají jakéhosi genia loci. Ducha, který vytváří atmosféru a určuje kvalitu místa.

Představte si třeba celodenní pochod velice hustým, zamrzlým podrostem v neustálém nazelenalém stínu tisíciletých stromů. Najednou se před vámi otevře výhled z něhož srdce zajásá. Kouzelný vodopád, který z nějakého tajemného důvodu nezamrznul. Všude okolo stromy obsypané ovocem, které se zdá po 3 dnech pojídání králíků velice jedlé. Právě tady sídlí duch místa. Zřejmě příznivě nakloněný lidem.

Může se potom stát, že na tomto místě se usadí lidé, kteří se časem začnou i rozmnožovat. Najednou jim přestane stačit ovoce a pokusí se vykácet kus lesa a rozšířit přirozenou zahradu v sad. Pokud to udělají citlivě a podle vůle inteligence lesa, duch jim pomůže, pokud však poruší atmosféru místa necitlivým zásahem, duch odejde, vodopád zamrzne, stromy zmrznou a shnijí, lidé zahynou.

Tak takto funguje Hvozd. Většinou je jen zeleným, promrzlým neprostupným prales plný zvěře, některá místa však mají svou duši a zde se pak les vymyká konvencím.

Chodci a druidi, kteří jsou s lesem natolik spojeni, že v něm mohou žít téměř kdekoli, si vykládají historky o techto kouzelných místech. O propastech vzdechů, které i nejodvážnějšího člověka zmrazí strachem na kost, a neodolatelně jej přitahují až k pádu. O místech, kde se schromažďují zvířata za úplňku. O bažinách plných horkého bahna, tajuplných bytostí a rostlin...

Lidé hvozdu:

Chodci, jsou zvláštní druh lidí, možná povolání, kteří zasvětili svůj život poznání a cestám lesem. Mají obrovské znalosti lesní flory a fauny. Často znají i několik kouzelných míst. Existují dokonce i takoví, kteří pomáhají lidem z měst, ale těch je jen pár a umírají mladí.

Druidové. Lidé lesa, s lesem srostlí, spojení metální pupeční šňůrou. Dlouhověcí jako stromy samotné. Ženy i muži. Říká se, že s lesem mluví, že dokáží žít celé měsíce nazí, z vody. Že spí ve stromech, nepotřebují oheň. Říká se, že jsou krutí, nebo spíše neúprosní, ke komukoli a čemukoli co by mohlo zničit byť jen kousek lesa nebo jeho duchy. Říká se, že mohou oživovat mrtvé, dokonce i kosti, aby tito pomohli jejich záměrům. Což ostatně dokazuje neustálý nápor kostlivých stvoření různých velikostí a tvarů na palisády měst. Druidové nikdy nepomáhají městu a většinou ani lidem z něj vyhnaným. Říká se toho mnoho.

Městští duchové:

Ano i ve městech existují duchové míst. Duch starodávné ulice. Duch domu ve kterém došlo k zákeřné vraždě. Duch hřbitova nebo popraviště.
Rostou a sílí, tím více, čím více si jich lidé a zvířata všímají.
Čím více lidí bylo pověšeno na šibenici, tím hlubší pocity pohledy na ni v lidech vyvolávají. To je magie duchů míst, magie života, magie smrti, magie neživého. Dobrá nebo špatná?
Chápete?

Součastnost:

Svět se přes všechny rozdíly technicky podobá Evropě, řekněme tak v 16. století, kde není znám střelný prach.
Jediným opravdovým škůdcem lidstva je člověk, který se obrací sám proti sobě z nedostatku jiných nepřátel.
Společnost přestává věřit v tradiční hodnoty (duchy), místo toho nastupuje dualismus Dobra a Zla.
Místo směny jsou používány papírové peníze.
Jedna z čerstvých událostí, je vražda Krále v DragonClaw, kterou údajně zosnoval někdo z Klondajku. Nového Krále by mělo volit všech 13, ale síly jsou roztříštěné...
Je ještě vůbec potřeba král?
Taktizuje se s teleporty. Žádný z místodržících si nemůže být jist na čí straně je jeho kouzelník, ale bez něj není možné spojení s okolními pevnostmi.
Klondajk získává na síle...
Začíná tradiční období páření draků a s ním, zecela určitě přitáhnou i pomstichtiví samotáři.

13 měst (pevností):

Hlavní Město - DragonClaw

leží na výběžku hor na vodopádu řeky Světlá. Nejvýš a nejblíž horám se tyčí hrad, ostatní osídlení ustupuje stále níž až k valu, který brání lidi před lesem. Většina staveb je postavených na principu ledovce, tedy 70% budovy je pod zemí. To umožnuje nekonečný komplex slují, vymletých v minulosti vodním tokem. Nikdo zatím neprozkoumal podzemí celé.

universita: zaměřená na zpracování materiálů a řemesla vůbec. Každý nově narozený se automaticky stává jejím studentem, jestliže ne, je i s rodinou vyhoštěn z města. Pokud je někdo z university vyloučen, musí taktéž opustit město. Student dostává za studium od malička peníze, které zajišťují jeho potřeby a činí jej samostatně rozhodným za jeho život (mnoho studentů zodpovědnost neunese). Po dostudování dostávají studenti umístěnku (podle dovedností) do některého ze 13 měst. Pokud má student spíše vědecké než praktické nadání, je přepraven na universitu do Benátek.

banka, která mění zlato na papírové peníze, tiskárna, papírna (viz. kapitola peníze)

komunikace s Benátkami pomocí psích spřežení, která cestují po zamrzlé řece Světlá. Pouze 9 měsíců z 12, po zbytek času komunikace přerušena

ve městech (pevnostech) na východ se těží stříbro, rtuť, síra, kámen, uhlí a další suroviny, samotný DragonClaw nemá téměř žádné nerostné zdroje, jsou zde ale mistři zpracování surovin.

velice ceným povoláním, které existuje, ve větší či menší míře, v každém městě, je sběrač dřeva. Jsou to velice odvážní lidé podobní snad našim horským vůdcům, kteří riskují život, aby donesli do města alespoň trošku dřeva i přes nástrahy lesa

místo koní se používají asi 3 různé druhy přežvýkavců podobných kozám či kamzíkům, kteří mají obrovskou tržní cenu

hlavním zdrojem potravy je jak, podobně jako v Tibetu. Loví se i ptáci a horští králíci, ale už méně.

Město v zálivu - Klondajk

město je úplně nejvíce vzdáleno Hlavnímu Městu, na které tudíž má jen velmi malý vliv. Původně sloužilo jako exil pro neprizpůsobivé jedince. V součastné době má výhodu neutrality. V okolí bylo vždy nejméně draků.

jediné město ze 13, které má přístup k moři, jediné které má občasný kontakt se zbytkem světa.

krom sběračů dřeva (kteří spíše využívají naplavenin než Hvozdu), existuje instituce sběračů dračích šupin. Dračí šupiny jsou nejkvalitnější z možných materiálů, podobných kovu. Velice obtížně se zpracovávají, podobně jako lidé, kteří je sbírají.

spoustu lidí odchází do pustin Snadné Smrti pod Ohňovími Horami, kde těží minerál "zlato" (nejedná se přímo o zlato, spíš jde o nějakou magickou horninu typu Koření nebo orichalkum, která má obrovské využití prakticky všude). Jen velmi málo z nich se vrací.

Klondajk je také specifický tím, že s přistěhovalci se sem dostal klasický dualismus Dobra a Zla, který vytlačuje víru v duchy míst (viz kapitola Duchové). Klondajk je jediné místo, kde je možné upsat duši Ďáblu, což také někteří lidé učinili. Říká se, že právě Ďábel vymyslel papírové peníze, které vznikly právě tady. (viz kapitola Peníze)

celý svět ví, že Klondajk je jediná přístupová cesta do pustin Snadné Smrti, proto sem občas přijíždějí lodě "zlatokopů". Spousta z nich zemře nebo schudne už v Klondajku, další zahynou při kratičkém přechodu Hvozdu. Většína najde smrt v pustině, na nedostatek vody, nebo na otravu jedním z nespočtu jedů, které jsou všudypřítomné (zvířata, rostliny, půda...). Ti kteří se vrátí s nepatrnou špetkou "zlata" nejsou nikdy stejní jako ti, kteří se jej vydali hledat.

hlaví zdroje potravy vlněný mamut, horský králík, moře. Zřídka ptáci.

Město na jezeře - Benátky

město na jezeře vzniklém v soutoku dvou řek Světlá a Tmavá

tradičně téměř nulové problémy s draky a stoprocentní problémy s Hvozdem

vznikly později než DragonClaw, protože bez jeho skvělích technických vymožeností by to nebylo možné.

Hvozd je zde trošku slabší, protože jeho moc omezují právě vodní toky. Obyvatelům Benátek se podařilo "dobýt" asi 15km směrem na východ, které velice ekonomicky využívají k pěstění nejrůznějších bylin. Boj o techto 15km je však stále velice tvrdý.

Tak jako každé z velkých měst, má i toto své specifické povolání. Tedy zemědělce. Jsou to lidé, kteří obdělávají půdu bývalého lesa, kteří ji udržují čistou od nežádoucích rostlin a semen. Brání se útokům druidů a kostlivých sluhů lesa. Povolání je to velice tvrdé, protože hvozd chce své území zpět za každou cenu. Zemědělci jsou velice dobrými znalci lesa i orné půdy, často používají magii.

stejně jako všechna města i Benátky byly nakaženy penězmi.

papír je zde využíván i pro zaznamenávání dosaženého vědění, takže Benátky mají poměrně dost komplexní knihovnu.

universita: má přesně opačné zaměření než universita v DragonClaw. Studují se zde vědy typu astronomie, matematiky, architektury... a především magie, botanika a zoologie.

město komunikuje s DragonClaw a pevností na řece pomocí psích spřežení cestujících po zamrzlé řece

žádná těžba, žádný chov, pro nedostatek místa

zdrojem obživy je orná půda a říční rybolov

17/02/04 19:15:28